Katedra organické chemie má bilaterální smlouvu s University of Southern Denmark v Odense v rámci vzdělávacího programu ERASMUS+. Podmínky pro studijní pobyt jsou přísně definovány na stránkách fakulty v sekci studium v zahraničí. V minulých letech se podařilo na semestr vycestovat třem našim šikovným studentům, kteří pro vás stručně zhodnotili přínosy.
Lucie Borková
Proč jste si vybrali studijní pobyt v této zemi?
Již od střední školy jsem měla v plánu účastnit se programu Erasmus+ a část studia na vysoké škole absolvovat v zahraničí, i proto jsem si vybrala obor Bioorganická chemie na Katedře organické chemie. Věděla jsem, že KOCH má se Syddansk Universitet v Odense uzavřenou bilaterální smlouvu, a že je možné si po návratu ze studijního pobytu nechat uznat všechny předměty absolvované v zahraničí, pokud budou odpovídat studijnímu plánu. Dánsko samotné mě lákalo zejména proto, že jsem již dříve, při výměnném pobytu na střední škole, poznala tamní kulturu a obyvatele.
Co vám studijní pobyt přinesl (nejen) v profesním životě?
Během půlročního studijního pobytu výrazně vzrostly mé komunikační schopnosti v angličtině – dříve jsem si nedovedla představit, že budu schopná skládat odborné zkoušky a psát protokoly a závěrečné projekty v cizím jazyce. Zjistila jsem také, že se v cizině o sebe dokáži postarat a vyřešit nevšední, často komplikované situace. V neposlední řadě jsem v Dánsku zažila spoustu dobrodružství, zábavy a potkala plno skvělých lidí, z nichž s některými jsme dodnes v kontaktu.
V čem se tamní výukové metody liší od těch našich?
Byla jsem překvapena zjištěním, v jak velké míře jsou tamní studenti vedeni k týmové práci, ať už přímo v hodinách či formou skupinových projektů, v tom se máme stále co učit, i když se situace u nás pomalu zlepšuje. Při zkouškách byl kladen důraz na kritické myšlení a kreativitu, nikoliv na teoretické znalosti, např. jsme si mohli přinést poznámky z hodin a čerpat z nich při přípravě k ústní části zkoušky. Studenti byli obecně více zapáleni do studia, plnili dobrovolné domácí úkoly a vyučující s nimi diskutovali jako se sobě rovnými.
Martin Mičic
Proč jste si vybrali studijní pobyt v této zemi?
Už od příchodu na vysokou školu jsem chtěl využít programu Erasmus+. Možnost žít v jiné zemi, poznat úplně jiný způsob výuky a poznat lidi z celé Evropy byly asi hlavní motivací jet na zahraniční studijní pobyt. Už od podání přihlášky na magisterské studium Organické chemie jsem věděl, že chci vyjet do zahraničí. Byla mi nabídnuta možnost vyjet do Dánska na univerzitu SDU v Odense, což bylo příjemné překvapení i výzva, neboť Dánsko je známé pro svůj kvalitní vysokoškolský systém.
Co vám studijní pobyt přinesl (nejen) v profesním životě?
Ze studijního hlediska bylo velmi přínosné vidět, jak se vyučuje chemie i v jiném státě. Jejich výuka je hodně založená na seminářích a diskuzích. Mé schopnosti se domluvit v anglickém jazyce dle mého názoru nebyly špatné, už když jsem jel do Dánska. Nicméně musím uznat, že schopnost domluvit se plynně bez problému anglicky přišla až po nějaké době v Dánsku. Příjemným bonusem bylo i značné zlepšení mé polštiny.
I když musím uznat, že se jednalo o studijní pobyt, většina času se odehrává mimo kampus univerzity. Z toho plynou podle mě i hlavní přínosy. Poznal jsem velkou spoustu lidí a vytvořil si kontakty, které se mi mohou hodit v budoucím životě. Poznal jsem novou kulturu a její někdy podivná specifika. Zjistil jsem, že žít v jiném státě není problém, pokud je člověk dané kultuře otevřený.
Procestoval jsem po vlastní ose Dánsko, Švédsko, Norsko a díky studentské organizaci ESN Sweden jsem jel výletní lodí ze Stockholmu do Tallinu (Estonsko) s dalšími dvěma tisíci studenty z univerzit ze všech severských zemí. To mě také motivovalo k tomu, abych se po návratu do Olomouce přidal do místní sekce ESN UP Olomouc a začal se podílet na programu, který vytváříme pro studenty přijíždějící na studijní pobyty k nám. Všeobecně cítím, že mě pobyt v Dánsku posunul v životě dál a uvědomil jsem si, že existuje mnohem více možností než jsem si do té doby myslel.
V čem se tamní výukové metody liší od těch našich?
Celá výuka je poměrně časově náročná. Princip výuky je založen na přípravě doma a v ideálním případě na hodinách dochází k diskuzi nad tématem. Nicméně toto bylo pravidlem tak z poloviny a druhá polovina výuky probíhala klasičtějším způsobem. Toto se ale značně lišilo předmět od předmětu.
Velkou výhodou dle mého názoru je důraz na práci s vědeckými články, kdy v každém předmětu byla minimálně jedna prezentace ve skupinách zaměřená na rozbor vědeckého článku. Kdy jsme museli přednést cíle a výsledky tohoto článku, ale také se podívat na článek z kritického hlediska a říct co je špatně a co by mělo být uděláno jinak.
Závěrečné zkoušky jsou kapitolou sama pro sebe. Všechny mé zkoušky probíhaly elektronickou formou na počítači. Tyto zkoušky byly tři až čtyři hodiny dlouhé a otestovaly schopnost orientovat se v tématu. Pro úspěšné složení zkoušky bylo potřeba mít přehled v dané problematice, umět hledat v připravených materiálech a dát si všechny informace správně dohromady bez použití internetu.
Daniel Chrenko
Proč jste si vybrali studijní pobyt v této zemi?
Na střední škole jsem navštívil dny otevřených dveří univerzity Palackého, kde mi mimo jiné byl představen program Erasmus+. V tu chvíli jsem věděl, že se chci tohoto programu zúčastnit. V průběhu bakalářského studia nebyla příležitost vyjet, avšak v průběhu magisterského studia tato možnost byla. Katedra organické chemie nejen že měla uzavřenou bilaterální smlouvu s univerzitou jižního Dánska v Odense. O to víc mě potěšilo, že je to právě jedna ze severských zemí, kam jsem se vždy chtěl navštívit. Po domluvě mi také byly uznány všechny předměty absolvované v průběhu stáže, které odpovídaly studijnímu programu.
Co vám studijní pobyt přinesl (nejen) v profesním životě?
Především se zlepšily mé komunikační schopnosti v anglickém jazyce. Téměř úplné osamostatnění a také plno nových přátel z celého světa, se kterými jsem stále v kontaktu.
V čem se tamní výukové metody liší od těch našich?
Výukové metody jsou ve značné míře odlišné. Studenti jsou vedeni, tam kde je to možné k týmové práci. Téměř každý předmět obsahoval vypracování skupinového projektu. Při přípravě na zkoušky jsme se scházeli ve skupinkách 4-5 lidí a vysvětlovali si danou problematiku. Jednotlivé předměty se skládaly z teoretické a praktické části hodiny, kde se vypracovávaly otázky k vědeckým článkům a následně se na toto téma diskutovalo.
Písemné zkoušky probíhaly výhradně na počítačích. Byly komplexnější, časově náročnější, ale byl kladen důraz především na kritické myšlení. Každá písemná zkouška obsahoval vědecký článek, ke kterému bylo položeno několik otázek. Bylo možné si přinést vlastní poznámky, knihy, nikoliv však internet.